Alenka v Kolči

Kontakt

Karolína "Carol" Pincová
774 286 632
carol@unbordered.cz

Oblíbené odkazy

Počítadlo návštěv

31.10.2010 21:25

Dovolila jsem si vypůjčit od Alenky její článeček o návštěvě u nás. Opravila jsem chyby a červeně dopsala svoje poznámky Díky Alí. A ještě se mi povedlo smazat Alenčiny smajlíky, tak se omlouvám.

28.10.2010
Krásné datum, krásný den
Dneska jsem se konečně vypravila do Kolče, tolikrát jsem to slibovala a tolikrát se to neuskutečnilo, ale dneska na to přišel ten správný čas.
Jela jsem bez pejsků, Nellda mi dohárávala a já nechtěla bouřit Beníka ale ani Roxy, a Šanelka, na tu to přichází ( tý to ale trvalo), navíc Nelldě dělala skvělou společnost doma . Ale příště je vezmu.
Ráno jsem (jako celkem obvykle) vstávala v 6:00 hodin a v 8:29 vyjížděla vláčkem z Kladna směr Zákolany. Cesta trvala zhruba 30 minut. Na vlakové stanici Zákolany na mě již čekala Carol a její borderka Roxule. Roxynka mě přivítala jak se patří na kamarádského pejska a na borderku a šlo se.
Vesnice Koleč nebyla od této vesničky daleko, ale i tak jsme prošly vedle moc krásného jezera. (Vlastně je to rybník a krásný by byl, kdyby tam lidé neházeli bordel a bůh ví co dalšího.)
Když jsme přišli ke Carol domů, byla tak moc laskavá a udělala mi čajík - který byl ovšem výborný, (Medový svařák, je vážně výborný, koupit se dá v Kauflandu.) "kus žvance" - palačinka s marmeládkou - domácí, vše bylo moc výborné díky! (Děkuj spíš Honzíkovi, Honzík palačinky udělal, teta udělala marmeládu, já to pouze ohřála a namazala.)
Po posilnění mi Carol ukázala krásně zarostlého Benečka který na nás čekal v teple domova, jelikož jsme ho s Carol měly upravovat. (A náramně si to užíval. Po vykoupání, vyčesání a fénování zahučel ke mně do postele a tvářil se jak největší andílek.)
Pak jsme šli ven, Roxík a Beník se pěkně předvedli ve slalomu, zaházela jsem pár "kládiček" Roxy, která umí užasně aportovat a šlo se "šmikat", Carol se ledacos přiučila (No, snad trošku, ale na Tebe nikdy mít nebudu.) a nakonec jsme se ale dopracovaly ke konečnému střihu - baby střih, který Beníkovi moc sluší a dělá z něj pořádného fešáka (Také se mi to moc líbí, myslím, že jiný střih už na Benovi neuvidíte.)
Jak jsem psala, Carol je moc šikovná, ukázala mi pár výcvikářských prvků a i mě poučila a hlavně mi dala za úkol Šanelku naučit toč a čot (točení kolem své osy do prava a do leva). (Toč a čot tomu říkám já, klidně si můžeš vymyslet jiný povel. A jak to Šanelce jde?)

Pak mi Carol "vnutila" talíř teplé polévky takže jsem se měla lépe jak doma , která byla ovšem výborná. (Tak tu jsem opět nedělala já, ale táta.)
Opět po posilnění jsme vyrazili, tentokrát né stříhat, ale na Budeč, šli jsme polem..."lesem"...cestičkami, vesničkou (jestli tedy nepatřila ke Kolči), (Patřila, ale má vlastní jméno, je to Týnec a Mozolín.) a když jsme došli, prohlédla jsem si jejich hřbitůvek, rotundu sv. Petra a Pavla a krásnou krajinu z kopce. (Hřbitůvek je Zákolan, kolečský Ti můžu ukázat příště.)
Pak jsme si sedli na lavičku a Carol vytáhla fotáček a začala fotit, vyfotila mě s Beníčkem a Roxíkem na lavičce a za námi je rotunda, pár krásných společných fotek, škoda že nemáme kde jsme všichni včetně Carol.
Pak Carol fotila fotky Roxy, umí bezvadně zachytit její výraz v obličeji, ale o tom se můžete přesvědčit ve fotogalerii, jelikož Carol byla tak moc hodná a své fotky, které nafotila ONA nahrála i mně na rajče- moc děkuji! (Některé fotky fotila i Alenka, nesmíš být tak skormná Alí.)
Pak jsem si zaházela klacík Roxynce, vyfotila jsem Carol s Roxy v obětí a Beníčkem. A šlo se směrem k jejich domovu, když jsme dorazili pejskové dostali napít a Carol se mi podívala v kolik mi to jede směr Kladno.
Když jsme vyrazili na vlakovou stanici, šli jsme tou samou cestou, ale tentokrát mi to přišlo mnohem, mnohem kratší, většinou to tak bývá.
Ani se mi od nich nechtělo, moc se mi u Carolky líbilo, Beník je užasný skokan a má užasnou povahu, Roxy je užasná borderka s opravdu borderáckým kukučem a touhou po hře. A co říci o Carol? Doporučuji Vám takového člověka jako je ona potkat, hledat ho a nestrácet naději, protože takových lidí jako je ona je velmi málo, jsem moc ráda že jsme na sebe narazily a díky za možnost vás všechny takto dobře poznat a za možnost zasahovat nůžkami do Beníka. Opravdu moc díky a těším se na další shledání.

Já Alenko moc děkuji za Tvá krásná slova. A nejen za ně. Děkuji Ti za to, že jsi se vydala na dlouhou cestu k nám, že jsi mi ostříhala Beníka, za to, jak sis se mnou povídala... Byl to moc hezky strávený den, za který jsem strašně moc ráda, jelikož tyhle dny mě dělají opravdu šťastou. Také jsem ráda, že jsme se poznaly. Internet má svá mínus, ale má i svá velká plus. Příští návštěvu uděláme "fotící" a něco málo naučíme Tvoje kouzelné pudlí slečny. Také Ti gratuluji k včerejšímu úspěchu na výstavě. Já, Ben i Roxy se těšíme na Tvoji další návštěvu u nás. Známe se krátce, přesto Tě máme všichni rádi Alí