Jahodový pohár, Brno a Berounka

Kontakt

Karolína "Carol" Pincová
774 286 632
carol@unbordered.cz

Oblíbené odkazy

Počítadlo návštěv

26.6.2012 02:41

16. - 17.6. jsme s Roxy byly na závodech na Kladně. Závody to byly moc fajn, hlavně díky úžasné společnosti. Nejvíce času jsme strávily s Janou od Buddyho, ale také s Martinou od Borgi a Luckou od Cherry.
S Roxy se mi běhalo fajn, ale pokud jsem zrovna něco nezkazila já, tak to zvládla ona. Vymýšlela třeba takové hlouposti, jako oběhnutí dálky pro srandu, kousání mě do sukně a tak. První dva běhy v sobotu byly takové pomalé, Roxí se moc běhat nechtělo, ale potom se do toho opřela a běhala s větrem o závod, až jsem občas byla překvapená. Na startu jsem ji dokonce musela okřikovat, jelikož vypadala, že odběhne daleko pryč za pejsky. Byla hrozná, když nebyla v boudě, tahala na vodítku do parkuru a za psama, bylo nemyslitelné ji pustit na cvičáku. Zajímavé ovšem je, že když jsem ji v neděli špatně uvázala a odešla pryč, utrhla se a přiběhla za mnou přes celý cvičák aniž by vlezla do parkuru, který byl rozlezlý skoro po celé délce. Moc se mi nechce věřit, že by to prokličkovala zadem, ale nikdo nekřičel, že je pes v parkuru, ani se po nás špatně nedíval. Ve videogalerii je i video, ale skoro nestojí za podívání. Za natočení ovšem děkujeme Janě.

21.7. jsme odpoledne odjeli s Honzou a Roxy do Brna. Cesta to byla náročná, večer jsme se sešli s brněnskými přáteli, popovídali si a šlo se spát. Potom v pátek šel Honza na zápis do školy a pak se jelo do Adamova za naší ségrou Coraline Ganden Monge. Roxy a Cora se fakt chovaly jako ségry, třikrát se servaly o klacek. Prošli jsme Adamov a nechaly feňule vyráchat se v řece. Myslím, že to bylo moc fajn a jsem ráda, že jsem Coru i její paničku Denisu poznala. A doufám, že se ještě uvidíme.
Denisu jsme ještě svezli do Brna a odebrali se na rychlou návštěvu na ves, kde jsme trávili prázdniny o Velikonocích. Opět jsme si popovídali s Markem a jeho partou a hurá zpět do našeho kraje středočeského. Původně jsme měli páteční večer strávit pod stanem v Roztokách, ale dorazili jsme domů ve dvě a tak jsme se rozhodli dospat doma a do Roztok vyjet až v ráno.

23.7. kolem desáté jsme dorazili do Roztok na Aljašku, odkud se po vodě vyjíždělo směr Hýskov. Roxy i Ben už si zkusili pobyt v loďce na vodě, ovšem nikdy ne spolu. Naštěstí to bylo v pořádku a při plavbě jsme neměli žádný problém.
Večer při poslední zastávce na občerstvení jsme se seznámili s retrívřicí Kometou a jejími pánečky, kteří házeli Roxyně bálón. Vydrželi to dlouho, mně by už upadla ruka. Vedle u stolu seděl mírně napitý pán, který neustále vykřikoval, jak se do Komety zamiloval a chce ji místo přítelkyně. Nakonec vstal a šel se psy aportovat míček. Doporučuji podívat se na fotky. Noc jsme strávili ve stanu, ale nevím, která vesnička to byla. Bylo mi to vcelku jedno, protože mi bylo špatně, ale vyspala jsem se z toho a ráno jsme mohli vyrazit na další cestu. Opět bylo všechno v naprostém pořádku. V Nižboře jsme viděli na břehu běhat dvě borderky, tak jsme si udělali pauzu, abychom zjistili, že nablízko jsou to dva australáčci. Šli jsme s nimi na procházku a po rozloučení jsme se šli najíst do místní restaurace. Přecpaní výborným jídlem jsme nakonec opět vyjeli a dorazili do Hýskova. Tím náš výlet skončil. Psi byli utahaní jako koťátka, ta voda je pořádně zmohla, ale myslím, že je to bavilo.