Psi bez pp aneb jak jsme si jeli pro štěně

Kontakt

Karolína "Carol" Pincová
774 286 632
carol@unbordered.cz

Oblíbené odkazy

Počítadlo návštěv

7.5.2011 00:00

Můj přítel Honzík tráví veškerý čas u mě, u rodičů je jen vyjímečně. Občas k nim jedeme třeba na víkend nebo na přespání v týdnu. Tak to bylo i v jeden zimní večer. Přišli jsme už za tmy. Honzík otevřel bránu, já se rozhlédla a zeptala se:
"Kde je Dag?"
Jelikož velkého německého ovčáka nebylo vidět. Šla jsem tedy k boudě a poslouchala. Do ticha jsem pronesla:
"Neslyším ho dýchat."
Nevím proč, ale věděla jsem, že je něco špatně.
Když jsme vešli do domu, usídlila jsem se v naší ložnici a protože byly otevřené dveře k obýváku, slyšela jsem, jak Honzíkovi sdělili, že Dag umřel. Bohužel se tím potvrdila moje domněnka a když mi to Honzík chtěl říci, zarazila jsem ho slovy:
"Já vím."
Čas běžel a Honzíkova rodina se rozhodla pořídit si pejska nového.
I přes veškerou mou snahu přemluvit je k pořízení psa s rodokmenem se rozhodli, pořídit si psa bez něj.
Volba padla na rasu bernský salašnický pes. I když předchozí hafani byli vždy psi, teď měla přijít fenka, kdosi jim poradil, že je k dětem lepší.
Byla jsem pozvána na cestu pro štěně, vřela ve mně zvědavost a kývla jsem.
Pro hafana jsme jeli cca 3 a půl hodiny. V zapadlé vesnici jsme zaparkovali před domem, kde paní prodávající bydlí. Pod přístřeškem seděla parta lidí a proti nám vyběhla dvě štěňata. Jedna fenka, ta naše, a pes. Bylo nám oznámeno, že fenka prodělala kýlu, ale už je vše v pořádku a máme ji vzít na vyndavání stehů. Také nám bylo řečeno, že kdybychom ji chtěli na chov, tak kýla na to nemá žádný vliv. Chtěla jsem podotknout, že pes bez pp není vhodný k chovu, ale slíbila jsem sama sobě, že už se nebudu motat do věcí, do kterých mi nic není a i kdybych byla já proti, stejně si to štěně sebou odvezeme...
Předali jsme peníze a dostali jsme do rukou očkovací průkaz, trochu granulek a knížečku "Mé štěně" či tak něco. Kupní smlouva? Žádná. Na požádání nám byli ukázáni rodiče. Jednoho psa vytáhli z jeho obydlí, ostatním se prý nechtělo. Viděli jsme je tedy přes plot. Nevím proč, ale hafana pořád drželi za obojek a na volno ho nepustili. Paní se svěřila, že si z předchozího vrhu nechala tři feny. Původně si však prý chtěla nechat jen dvě.
Ptát se, zda psi mají vyšetření DKK by bylo zcela zbytečné. Dlouho jsme na místě nepobyli. Možná žiju ve falešné iluzi, že správný chovatel vám nabídne něco k pití či nějaký zákusek, povídá si s vámi jak o rodičích tak o štěňatech, zeptá se co s psíkem plánujete dělat, nechá vám pomuchlat maminku štěňátek popř. se pochlubí s jejímy úspěchy nebo tím, jak je šikovná v běžném životě. Alespoň já bych to jako chovatelka tak dělala.
Před odjezdem nám paní sdělila, že kdyby se cokoliv dělo, máme se ozvat. Avšak já jsem nedůvěřivá, jelikož znám pár "chovatelů" psů bez pp, co toto řeknou a pak už se na telefon nikdy nedovoláte...
Ale nechci paní křivdit. Možná je tento článek neobjektvní, píšu ale jak to cítím a píšu to proto, že se chci podělit s někým o svůj zážitek a své názory.
Štěně bylo cestou zpět hodné, to ano. Sice se mi tohle plemeno nelíbí, ale ta malá čuba je celkem milá. Jen se děsím dne, kdy se jí zjistí těžká dysplazie či něco podobného...