Roxinky první opravdový agi trénink

Kontakt

Karolína "Carol" Pincová
774 286 632
carol@unbordered.cz

Oblíbené odkazy

Počítadlo návštěv

22.8.2010 00:00

22. srpna 2010 vyrazila Roxinka na svůj "opravdový" agility trénink.
Ráno jsme v 7:44 vyjeli vláčkem ze Zákolan, dorazili na Kladno a po menším boji s bankomatem jsme i došli na cvičák.
Tam už byla Martina s Borgi, Magda s dcerkou a Pheobe a lidé trénující pod Mončou. Tak jsem pejsky přivázala za velkou zelenou bůh ví co, šla jim pro vodu a následně jsme s Roxulí trénovaly. Beník ležel ve stínu a užíval si klídku.
Ró byla víceméně v pohodě. Občas vycenila zuby, občas chtěla pást jiné borderky, ale šlo to. Hned při druhém běhu se mi povedlo hodit tlamu, díky velkému psímu ho*nu na zemi. Haha, alespoň, že oblečení zůstalo neposkrvněno, boty se ošoupou
Holčička moje se snažila, ovšem ne vždy byla úplně soustředěná na mě a žádnou sekvenci jsme nezaběhli čistou, ale je to náš první trénink, tak což. Také jsem zjistila, že jsem telátko, jelikož hooodně věcí jsem jí zkazila já. Prostě s velkým psem běhat neumím, ale to půjde. Doufám. Když psíci byli unavení, sedly jsme si do stínu a povídaly si, pak se zase šlo trénovat. Bylo hnusné horko a docela si všichni mákli, ale bylo to moc fajn. Při obědové pauze jsem dokonce stihla vyčesat a přegumičkovat Beníka. Skončili jsme někdy kolem půl třetí, ostatní se rozjeli domů a já se smečkou jsme šli na procházku kolem cvičáku a poté lesíkem směr Sletiště, kde na nás čekal Tomáš Tzeentch. Cestou na Sletiště mi Ró odběhla za fotbalisty a už ke mně nechtěla zpátky. I když se chlapcům moc líbilo, jak hlavou odstrkuje balón, vzala jsem ji na vodítko a pokračovalo se s vodítkem. Ben běhal na volno. V lesíku jsme trošku zabloudili, ale dorazili jsme na místo, posečkali na Toma, který mi oznámil, že má zlomenou klíční kost. Hezky zamaskové košilí to měl, takže to nebylo poznat. Chvilku jsme poseděli, Roxy padla na zem a odpočívala, Ben se s námi mazlil.

Po odpočinku jsme šli směr Kaufland, kde jsem chtěla koupit něco psíkům. Ovšem krám mě velice zklamal, výběr nic moc, tak jsem koupila zmrzlinu pro sebe a šli jsme k Tomovi domů. Tam se Roxy a Ben přivítali s kocourem a za chvilku už sme museli zas vyjít na vlak, který mi jel z opačného konce Kladna. Ještě jsem se stavila v Bille, tam jsem psíčkům koupila poloměkké kroužky. Až budu mít čas, sednu si k nim a udělám z nich poloměkké čtvrtinky kroužků

Vlak jsme stihli, ovšem moje nožičky byly (a jsou) v hrozném stavu. Byla jsem ráda, že jsem vůbec došla. Do Zákolan jsme dorazili v sedm a v půlce cesty do Kolče jsme potkali Honzíka, který nám šel naproti. Cestou jsem mu tedy vypověděla všechny příhody a věci co jsem mu povědět chtěla, takže jsem po příchodu domů mohla dát najíst psům, sobě, vykoupat se a zahučet do postele.