774 286 632
Ben
 |
Jméno: Ex Fast Missile from White Shine Volací jméno: Ben Přezdívky: Bení, Beňulka Matka: Pro nás neznámá, apricot Otec: Pro nás neznámý, nejpravděpodobněji černý PP: Ne Datum narození: 24.5.2001 Kohoutková výška: cm Váha: 9.1 kg Barva: Černá s apricot nádechem |
Od malička jsem měla doma psa. Když nám ale utekla německá ovčanda Kesina, neměla jsem psího kamaráda a tak jsem si velmi přála pejska. Rodiče mi ho slíbili za hezké vysvědčení(byla jsem v 1.třídě), které jsem domů opravdu přinesla. A tak jsem si začala vybírat plemeno. Chtěla jsem zase německého ovčáka, ale mamka řekla že velkého psa už nechce a tak po týdnech přemýšlení jsem si vybrala pudla. Přála jsem si trpasličí, bílou slečnu, ale osud to tak zřejmě nechtěl...
Jednou jsme jeli na trh do Ředhoště a čirou náhodou tam paní prodávala štěně středního, černého pudla a přece jsme ho tam nemohli nechat... A tak mám doma Beníka. Přivezli jsme si ho domů jako mazlíka. Jeho štěněcí věk si pamatuji jen zběžně. Pamatuji si, jak jsem ho dostala do ruky, jak jsem s ním byla na zahradě, ale to je tak všechno. Byla jsem malá holka a byla jsem celá vedle z toho, že mám psa. Ben byl nevychovaný hajzl, který by Vás klidně pokousal. V jeho roce jsem se dostala k přihlášce na agility tábor a chtěla jsem to zkusit. A tam to všechno začalo. Já se zamilovala do borderek, agilit a výcviku psů. V dalších letech jsem válčila s náladovým Beníkem. Občas i vedoucím tábora zůstaval nad Benem rozum stát a nevěděli, co s ním mají dělat. Ale postupem času se Beník stal jiným, lepším psem. Chtěla bych poděkovat Martině Jíchové, vedoucí tábora a Ilonce Macákové, která mě několik let na táboře měla ve skupině začátečníků. I díky vám je to teď takové, jaké to je.
Beníkovi je při psaní tohoto článku čerstvých devět let. Můžu říci, že jsme se za ty roky opravdu sehráli a já vím, co od něj můžu čekat. Už to pro mě není nevyzpytatelný nepřítel - jistěže je to řečené s nadsázkou. Mrzí mě, že se mnou není v domě, ale venku, jenže rodiče jsou rodiče.
Beňulu se nebojím brát sebou do vlaku, metra, autobusu, zoo, prostě nikam. Chodí na volno a to jsem se ho dříve bála pustit z vodítka. Nemá problémy s ostatními psy, až na vyjímky. Je umazlený, při česání a koupání drží i když mu to ne vždy je příjemné. Miluje tenisáky, zlomky střívek a hlavně procházky. Občas i bez paničky, že obludo?!:) Je klidný, ale umí se změnit v neposedného čerta lítajícího po zahradě sem a tam. Je trpělivý s dětmi. Nechá se hladit a nekousne i když ho děcka tahají za uši. Samozřejmně občas udělá nějakou věc, kerá se mi nelíbí, ale momentálně si na nic nemůžu vzpomenout. Snad jen to, že má pomalejší reakce a občas na něj musím zakříčet. Ale to bude asi jeho věkem;)
Je to můj přítel, moje všechno. Miluji ho. A on mě má také rád. Takovou jaká jsem. A za to mu děkuji, jelikož leckteří občas nesnesou moje přitroublé hlášky, občasný nevytříbený slovník či chování. On ano. On je prostě to nejlepší, co mě kdy potkalo.
Díky že jsi lásko!