774 286 632
Agility tábor Louny 2012
21.7.2012 18:08
Na táboře jsem po večerce při baterce psala deníček, tak zde je:
Den 1. - neděle (15.7.2012)
Nastal den D. V 15:40 pro mě a psy přijela Anička s maminkou a vyrazili jsme směr Louny – výcvikový tábor agility. Ano tábor. Ne soustředění. Přihlásilo se málo lidí a tak mi bylo nabídnuto jet s děckama. Proč ne.
Po příjezdu a odevzdání dokladů jsme postavily stany, kecaly a čekaly co bude. Byla večeře a čtení táborových pravidel. Následně jsme se šli projít a hráli seznamovací hry. Ty moc nemusím. Pak jsme si vyčistili zuby, vyvenčili a šlo se spinkat. Průběžně přes den pršelo a tak jsem byla mokrá jako myš. Jako bonus jsem zjistila, že tu s námi na táboře je Honza s borderkou Taminkou, která trénuje s naší Amy ve Stromovce.
Den 2. - pondělí (16.7.2012)
Ráno jsem vstala v 7:20 a vyrazila s malou Bárou vyvenčit. Měly jsme spolu službu. Po snídani nás rozřadili do družstev na agility, chvíli se trénovalo a pak byla angličtina s Vlastičkou, jelikož začalo pršet. Po obídku jsem skoro celý polední klid strávila v koupelně a myla várnice od oběda. Po klidu byl náhradní trénink agility, trenérku nám dělala Magda od Noisy. Trénovaly se zóny a já začala Roxu buzerovat na startu, aby chvilku zůstala v odložení. Také jsme hráli vybíjenou a povídali jsme o sobě (v cizích jazycích), aby nás vedoucí mohli rozřadit do družstev na hry bez psů. Klasicky jsem o sobě prohlásila, že jsem nejlepší a s hulákáním "taminamina eee" jsem trhala tělem jako na praxi. Dostali jsme večeři a šlo se opět trénovat.
Díky moc mamce za poslání teplých a nepromokavých věcí a paní Popelkové za to, že je dovezla!
Den 3. - úterý (17.7.2012)
Vstáváme do deště. Ble. Oblékám několik vrstev a vydržím v nich přes venčení, snídaní i angličtinu. Na tréninku se zahřívám během a tak se trošku odsvlékám. Polední klid opět trávím v koupelně a pomáhám Aničce mýt várnice. Ale dnes si i stihnu dát 20 ve stanu. Odpoledne trávíme hraním CTH. Nejdříve kreslíme náš znak na dřívka a dáváme si jména. Vzhledem k tomu, že CTH je na téma Olympijských her, naše družstvo se pojmenovalo (já ho pojmenovala) Sparta. Na střeše klubovny vyrostla olympijská vesnička, kam se dostáváme po svačině a vybíráme si úkoly. Prvním úkolem bylo uzlování, ve druhém jsme poznávaly květiny, třetím úkolem bylo nacvičit scénku a za čtvrté jsme hrály frisbee. Následně byla večeře, (při které jsme za splněné úkoly dostaly kusy rozstříhaného trička – našeho olympijského dresu) a po ní naše scénka se jménem "Babiččina taška". Scénář jsme si vypůjčili od Rednecks. Večerní trénink byl fajn, Roxy běhá, občas dává pozor, občas si ze mě střílí, ale přesto z ní mám dobrý pocit.
Den 4. - středa (18.7.2012)
První úspěch, ráno neprší a tak se jde na trénink, jak je psáno v táborovém rozpise. Na angličtině se mluví o rodině naší i psí a při poledňáku se stihnu umýt i vyvenčit psy. Ovšem vědět dříve, že se bude hrát ultimate frisbee a bude horko, nemusela bych se mýt, jelikož jsem se pěkně zapotila. Olympijské týmy hrály každý s každým. První nastoupil Cow team proti Coco Chanel. Krávy s Honzou dali Šanelky 8:4 a nám se vysmáli, že neumíme hrát a určitě nás dají taky. Nejdříve to tak opravdu vypadalo, ale nám se povedlo v druhé polovině hry skóre otočit a o pár bodíků jsme vyhrály. Poslední hra Sparta proti Šanelkám. No celkem jsme je rozdrtily. Když to bylo 12:0, přestala jsem to počítat. Po sváče jsme opět zavítali do vesnice. Naším prvním úkolem bylo chodit po nataženém laně mezi stromy, druhým úkolem bylo kopat míč na cíl a přemístit míč přes cvičák a zpět bez pomoci nohou a rukou. Také jsme cvrnkaly v lesoparku kuličku do důlku a povedlo se nám opět vytáhnout úkol s kytičkami. Vyčerpání jsme snědli rizoto a odtrénovali. Z Roxy už jsem neměla tak dobrý pocit, ale pořád to bylo fajn. Zkoušely jsme in-outy, povel za, vysílačky a vedení přes překážky. A stále trvám na odložení.
Den 5. - čtvrtek (18.7.2012)
Ráno jsme trénovaly na zónovkách a zkoušely jsme i zónovky vést přes překážku. Pod kladinou byl tunel, tam jsem Ró poslala ona z něj běžela na houpačku a já dál pokračovala vedle kladiny. Zvládly jsme to! Bohužel když jsem šla Roxu hodit do kotce k Benovi, zjistila jsem, že mu praskla boulička na boku a hrozně mu tekla krev. Tak jsem šla za Ilonkou a ta ho ošetřila. Ránu vyčistila a zalepila.
Na ájině jsme si zahráli pár her a dostali certifikát. Po obědě Ilonka Beníka zabalila do "ochranného trička" a začali jsme k ní 3x denně docházet na přebalení. Pro Roxí jsem si vypůjčila balanční čočku. Roxa hned pochopila, že chci aby si na ní nalezla 4 packama i když nejdřív zkoušela dávat 2on 2off. Dokonce zvládla i otočku. Polední klid byl zkrácen, abychom mohli vyrazit do města bez hafanů. Po skupinkách jsme dostali papíry s úkoly, jako např. zjistit ulici ve které je tábor, starostu Loun, PSČ atp. A také jsme měli sehnat 5 podpisů s věnováním. To mě bavilo, podpisy naší skupině věnovali pracovníci Infocentra, České Spořitelny, Městské knihovny, Vodafonu a T-Mobilu. Mladík z T-Mobilu se zasmál a konstatoval, že už máme podpis od jeho sestřenky z knihovny. Nakonec jsme ještě musely vymýšlet básničku nejméně o 4 slokách z předem daných slov:
Vodítko jsem zabalila,
na tábor se vypravila.
Žádné moře, žádná pláž,
tak se pejsku pěkně snaž.
Prší, prší, padá déšť,
hledám úkryt vosa též,
Do hrnku se ponořila
a čajem se utopila.
Slunce hore, palec taky,
vůbec nikde žádné mraky.
V misce máme čerstvé zelí,
ve vesnici budem skvělí.
Náš parádní černý dres,
sešijeme ještě dne.
U nás není žádný flink,
hurá Sparta na Olymp!
Stihly jsme i nakoupit ve zverimexu a po návratu do tábora jsme plnily další úkoly. Mezi nimi byly nově aktivity a kimovka. Ale podařilo se nám vytáhnout znovu frisbee a kopání míče na revír. Po vyhodnocení výletu do Loun jsme dostali všichni zbytek triček a že je máme tedy sešít. Nestihli jsme to. Večerní trénink byl poslední. Magda nás všechny pochválila, mně řekla, že když Roxí dává pozor, tak běháme super. Sice si to úplně nemyslím, ale potěšilo mě to. Také říkala, že by Roxunu rychlostně srovnala s její Noisy. Tak tomu jsem nevěřila vůbec.
Po večerce ti starší při písničkách došívali trička. Ale stejně jsme nesešili všechny dílky a kolem jedenácté zalezli do pelíšků.
Den 6. - pátek (20.7.2012)
Prodloužený budíček všechny potěšil, můžeme vstávat až v osm. Po snídani odcházíme na plac a připravujeme závody tunelářů. První pokus, nastupuji bez odměn, no prostě jako na závodech. Roxí čeká na startu, vybíháme, hop a honem za paní rozhodčí Romčou, přece si ji musíme očmuchat. Po očmuchání už dobíháme v klidu. Na druhý pokus jsem prosila Romču, ať si stoupne někam, kde ji Roxy uvidí. Už se mi párkrát na závodech stalo, že Roxa se šla seznamovat a stálo mě to čistý běh. Tak ať to natrénujeme. Roxy si Romči nevšímá, ale já už se trošku motám. Po běhu vedoucích nastává čas pro ty, kdo si chtějí vypůjčit psa od jiných. Sama půjčuji Rorouška Ádě, ta si bere balonek od Honzy, aby s ní Roxa šla. Ha, došlo mi, že Roxy by běžela s míčkem rychle, takže první běží Áďa a běh to je luxusní, pak s Roxí běží ještě Barča a nakonec já. Nechám si běh stopnout a máme cca 24 sekund s tím, že jednou jsem ji zbrzdila tím, že jsem se neotočila a ještě jsme udělaly jednu odmítačku na posledním tunelu. Takže když vezmu v potaz to, že Noisy měla něco kolem 21, 22 sekund, musím uznat, že Magda měla pravdu a Roxátko se s Noisy srovnávat dá. Svačina byla až kolem dvanácté a znovu jsme došívali trička a Vlastička nám povídala o výstavách. Oběd byl taky později a po Ó bylo vyhlášení tunelářů. Skončily jsme čtvrté a vyhrály malé granulky, diplom a balonek. Ilonka s Romčou ještě měly proslov k našim běhům a kolem čtvrté jsme vyrazily na závěrečnou honbu za pokladem. Sparta měla přednostní právo vyrazit první. S žádnou šifrou jsme neměly větší problém. Něco jsem znala já, něco holky... Hledání míst nám taky šlo, přece jen jsme nebyly v Lounech poprvé. Ale dlouho jsme se zdržely při hledání lístečku, který měl být ukrytý v rohu pískového obdélníku. Čekaly jsme nějakou zradu a nenapadlo nás hrabat hlouběji no. Ale stejně jsme měly před ostatními družstvy náskok a do tábora jsme kolem osmé hodiny večerní dorazily první. Chtěla bych holkám z týmu moc poděkovat, protože jsou fakt hrozně chytré! Já sice umím sepsat básničku a dělat ze sebe komedianta, ale takové ty důležitější věci jako dělat uzly nebo poznávat kytky neumím. Takže před holkama smekám. Ať žije gympl a skaut. Za odměnu jsme dostaly brambůrky, sešit, Acana misku, balonek, medvídka a zelený ručník ke kennelce a vestě. Za nějaký čas dorazila i zbylá družstva. Druhý Cow team a třetí Šanelky. Ale krávy a Honza měli sakra štěstí, ačkoliv startovali z druhé pozice, Šanelky je předběhly, jenže si nevšimly, že si vzali dřevo s třetím místem a než se stihly vrátit a vyměnit, Cow team už utíkal s druhým místem do tábora. Inu, stane se. Po večeři jsme si s Áňou daly dlouhou sprchu a do dvou hodin byl táborák. Pak nás vyhnali spát.
Den 7. - sobota (21.7.2012)
Vstávala jsem jen nerada. Hrozně rychle to uteklo a mně se vůbec nechtělo domů.
Ale co se dá dělat. Po snídani jsme ukázali triky, co jsme měli přes týden naučit a uklízeli jsme cvičák. Asi jsme byli moc hodní, protože po úklidu nás svolali a podle toho, jak jsme se včera umístili v CTH jsme si mohli vybrat ještě jednu odměnu. Já si vybrala zelenou židličku, která taktéž ladí ke kennelce a vestě, takže moc moc děkuju a táta je moc rád, že na jeho rybářskou už nebudu sahat. Dobrovolně jsme s Áňou zametly jídelnu a šly si, teď už i s rodiči zabalit. Pro mě přijel Martin s rodinou, takže za odvoz děkuji. Anča odjela dříve a my ještě čekali na rodiče od Honzy a Taminky. Pak jsme se byli rozloučit, dostali jsme fotku, lízátka, táborovou placku a zpět své doklady. Mně ještě Vlasta dala pár rad k výstavám a jelo se pryč.
Byl to úžasný týden a já bych moc chtěla poděkovat všem vedoucím. Hlavně za to, že jsem mohla na tábor jet. A taky za jejich rady a tipy, Ilonce za skvělé jídlo a péči o Beňulu, Romče za to, jak je skvělá a znovu za to, že mě hodila v březnu do Budějek. Vlastě děkuji za rady na výstavy, Magdě za rady na agility, Pétě za super fotky, (všechny pod článkem jsou od ní) a Nikolovi za parádní hry. Až na ty seznamovací. Taky děkuju paní Popelkové a Martinovi za odvozy, mamce za poslání teplých věcí a všem děckám, že mě vzaly mezi sebe, ačkoliv tam úplně zcela nepatřím. Tak třeba za rok?
-- Carol, přečteno 638x
tagy: denik
Fotky
Videa
Podobné články
Komentáře
 | Teda Kájo, zírám. Obdivuju tě že jsi měla tu trpělivost to sepisovat po večerech s baterkou a ještě jsi to podala s humorem. Jinak jsem ještě koukala na fotky na rajče a nestačim se divit co všechno (!!!) jsi vyfotila
P.S. Gymlp vpřed |
 | No dobře, tak poslední dva dny jsem psala doma... Ale předtím jsem to fakt psala hezky pod spacákem, aby nebylo vidět, že svítím. Nejdřív jsem používala mobil a pak mi malá Bára půjčila baterku.
Náhodou Ti to na té fotce s gympl trikem sluší.  |