Dovolená Dolní Hedeč 2012

Kontakt

Karolína "Carol" Pincová
774 286 632
carol@unbordered.cz

Oblíbené odkazy

Počítadlo návštěv

4.8.2012 23:17

den 1. - sobota (4. 8. 2012)
Dnes jsme se vypravili na dovolenou, opět do penzionu Chalupa u pramene. Ráno nastal menší problém s tím, kolika a jakými auty pojedeme, ale nakonec se vše dohodlo a kolem jedné hodiny jsme vyrazili. Já, Honza a hafani jsme jeli Meganem a dělali jsme spouuustu zastávek. Hlavně kvůli Honzovi, aby se mohl občerstvit, ale psíci z toho také měli radost. Dorazili jsme po páté a šli se najíst. Mladou ovečku jsem pozřít nedokázala a tak jsem jedla jen brambory. Po večeři jsme se šli projít, protože náš pokojíček ještě nebyl uklizen, ale nakonec přece jen netrávíme noc venku, jak jsme se obávali. Po vybalení se chvilku odpočívalo a když došlo na psaní deníčku, zjistili jsme, že sice máme nabíječku, ale notebook zůstal doma. Píšu teď z počítače paní Vejvarové a děkuji za půjčení. Nyní půjdeme vyvenčit a spát, abychom ráno vstali. A mimochodem, od včera má Beník vyndané stehy, řádí jako za mlada a dokonce jsem ho ostříhala a dala si na tom záležet, jako už dlouho ne.

den 2. - neděle (5. 8. 2012)
Ráno jsme si pospinkali a na snídani vyrazili kolem půl jedenácté. O hodinu později jsme se chtěli jít projít na Horu Matky Boží, ale nejdříve jsme se stavili na rozhledně a v hospodě na obědě. ( Na rozhledně se Beník bál a nosil, Roxy statečně ťapkala sama. Potkali jsme tam bordeří slečnu, jejíhž majitelka roztomile prohodila na Roxinou adresu: "No ta je ještě maličká...") Chytla nás keškovací nálada a tak jsme až do večeře chodili po okolí a lovili. Prošli jsme se po loukách, šlapali do kravských lejn a ke konci cesty jsme toho měli plné zuby. Po jídle jsme si dali dvacet a už ani do města se nám nechtělo.

den 3. - pondělí (6. 8. 2012)
Polepšili jsme se a na snídani jsme šli už v půl desáté. Hafani zůstali přes poledne v pokoji a my vyrazili do města. Já poslala dopis Českomoravské kynologické unii s žádostí o uznání chovatelské stanice a Honza sám od sebe šel a koupil psům ve zverimexu velkou klobásu. Po výborné pizze v restauraci "U Chorvata" jsme zamířili do penzionu, vzali zvěř a vyjeli směr Česká Rybná. Na šestou jsme měli domluveno pasení v chs Akumulator. Přijeli jsme o hodinu dříve, tak jsme si v sousední vesnici dali Kolču a vyčkávali. Trošku jsme se báli, ale Loučkovi byli moc přijemní a úžasní. Při vyhánení ovcí na pastvu Roxy štěkala a tahala na vodítku, obávala jsem se, že nás buď k ovcím ani nepustí nebo je Roxa sežere. Ale ani jedno se nekonalo. Sice Ró párkrát chňapla ovci po noze, ale zardousit je nechtěla. Honza vše natočil, takže video najdete ve videogalerii. Bylo to opravdu báječné, jsem ráda, že jsme si první pasení mohli vyzkoušet zde a rovnou jsem nám domluvila další návštěvu na čtvrtek. Na pokoj jsme dorazili po osmé a zatímco Roxy obsadila Benovo luxusní křeslo s ovčí kůží (Ben byl nucen usídlit se v brašně od notebooku), my si za deště a bouřky povídali venku s ostatními.

den 4. - úterý (7. 8. 2012)
Vstávání je hrozné. Chodíme pozdě spát a rána jsou strašná. Nejsme schopni dorazit v osm na snídani. Náš den dnes začal v půl jedenácté a nesl se v duchu poflakování. Hráli jsme Bang! a psíci byli na pokoji. Pak jsme je vyvenčili a odjeli do Šumperka, kde jsme navštívili Kaufland (tam jsem koupila svým myškám pamlsky) a prošli hlavní třídu. I na večeři jsme se dostavili později. Byl pstruh. Mám na to jídlo smůlu, včera houby, dneska ryba... Vzdala jsem se a dala si polévku a kukuřici. Poté jsme si venku povídali s pejsky na klínech.

den 5. - středa (8. 8. 2012)
Ve středu jsme dělali ještě větší kulové než v úterý. Původně jsme chtěli jet do Polska. Já na vodopády a Honza do Klodzka. Ale nakonec to skončilo tak, že jeli všichni kromě nás dvou. Hlídali jsme Báru a ta se nám za odměnu vyblinkala v pokoji. Jako plus si započítám to, že jsem Roxí naučila obcházet mě z prvé strany.

den 6. - čtvrtek (9. 8. 2012)
Hurá! Vstali jsme na devátou! Poprosili jsme babičku, ať nás vzbudí, protože jsme chtěli navštívit výše zmiňované Polsko. Hafani měli zůstat na pokoji, ale nakonec jela Roxa s námi a Ben zůstal u Vejvarů a užíval si procházku s Bárou. Ne že bychom Beníka neměli rádi, ale nemá pas a přijde mi zbytečné mu ho dělat. První polskou zastávkou bylo Mezilesí, kde jsme byli už loni. Nic nového zde nebylo, tak jsme se přemístili do Klodzka. Chytnul nás hrozný liják, ale nejsme z cukru.
Toužili jsme se podívat na kopec na tvrz, ale nesměli tam psíci. Prohlídli jsme si tedy kostel, město a prošli se v podzemních chodbách. Tam holčičce nebylo úplně nejpříjemněji, ale zvědavě čmuchala k většině branek. Předali jsme jí panu Vejvarovi a šli jsme se ještě podívat po krámech. Pak jsme, už společně, prošli místní stánky a zamířili zpět do ČR. V penzionu jsme se jen otočili a vyrazili na ovečky. Ze mě si Roxí dělala srandu, ale s panem Loučkou šla celkem hezky, kdo tomu rozumí, může mě poučit v komentářích u videa. Akorát se mi nelíbí, že chňape po ovcích. Dobrali jsme se k tomu, že je to špatnou výchovou, že Roxulka si zas až tak nevěří a zvyšuje si tím sebevědomí... Takže se budu snažit to napravit, opravit... A rovnou jsme si domluvili ještě jeden trénink na zítra.
Honza stihl rozebrat starou Škodovku, vzít si pár dílů a kolem půl desáté jsme byli zpět.

den 7. - pátek (10. 8. 2012)
Páteční odpoledne patřilo nakupování dárků pro zůstavší doma (například tátovi vezeme klobásku) a keškování. Cestou na Bena zaútočila nevychovaná labradorka a ještě se ošklivě poblinkal, ale pak už bylo vše dobré a nijak to Beňulku nepoznamenalo. Po pozdním obědě jsme vyrazili na ovečky. Bohužel se nám povedlo přijet pozdě, ale i tak nás k ovečkám pustili. Přes první trénink v ohrádce a druhý ve větší ohrádě jsme se dostali k neoplocené ploše. Roxynce to chvilku šlo a hezky ovce vodila za námi, chvíli mě štvala tím, že do ovcí kousala, ale naštěstí méně než včera a nechala se okřiknout. Bylo nám řečeno, že jsme udělaly pokrok, takže mám radost. Video není úplně celé, jelikož kameraman si průběžně natáčel letadla a auta.

den 8. - sobota (11. 8. 2012)
Nastal den odjezdu. Naposledy se nasnídat, zabalit a jedemeee. Vyjeli jsme ve 13:30 a chtěli jsme se stavit v Opatovicích pro díly na Škodovku. Jedeme tedy, jedeme a Opatovice pořád nikde. Dálnice taky ne... Když projížíme několikátou vesnici, dojde nám, že už asi budeme někde za Opatovicemi. A vskutku, jsme. Vracíme se tedy a ptáme se pána na kole, kudyže se tam jede. Dál nám tip, ať jedeme rovně a ať podjedeme most, že cca 300 metrů pojedeme v protisměru, ale pak budeme v Opatovicích a že on tam takhle jezdí na kole. Dali jsme na jeho radu a vyrazili jím ukazaným směrem. Dostali jsme se na podivnou cestu a před sebou uviděli černou Oktávku. Pomyslela jsem si něco o tom, že asi míří na stejné místo jako my a stejně jako my je zde poprvé a přemýšlí, zda má jet či nikoliv. Honza auto předjel, aby se podíval pořádně. Nějaký kus před námi stálo velké policejní auto. Najednou Oktávka byla vedle nás a ridič se slovy: "Dneska to asi nepůjde, co?" otočil svůj vůz a dal si i s námi několika kilometrovou zajížďku. Zbytek cesty proběhl poklidně, v MK jsem s Roxí pocvičila a hurá domů do Kolče.

Edit: Nakonec bude na webu video z pasení jen jedno. 8 minutový sestřih. Pokud by někdo chtěl vidět i videa ostatní, sestříhaná je mám, stačí říct.