774 286 632
Hory2008
19.12.2008 00:00
Již minulý rok jsem byla s Aničkou na horách u její babičky. Tento rok jsem byla opět pozvaná a hrozně jsem se těšila
Nejdřív nebylo jisté zda se pojede, ale nakonec to vyšlo. Byly jsme domluvené, že v pátek přijedu do Kralup a vrátím se až v neděli.
Ve škole jsem si ráno došila vodítko, které jsem si sebou chtěla vzít a přemýšlela jsem, co udělám jako první až přijdu domů, jelikož jsem neměla ani zabaleno, ani Ben nebyl vykoupaný. Snad milionkrát jsem musela ve škole říci, že jedu na hory a opravdu nemůžu být přes víkend s Tomášem
Doma jsem tedy rychle dobalila pro mě důležité věci a začala jsem koupat Bena. Do toho přijela sestře návštěva a začal mě tlačit čas. Ben nebyl vyfénovaný, já byla mokrá a čas běžel a běžel. Do auta jsem se hnala se suchým psem, ovšem moje vlasy doschnout nestihly. Pejsek má holt přednost Ale povedlo se, do Kralup jsme dojeli včas, dokonce na nás Anička nečekala. Stihla jsem si prohlédnout Aničky oranžový pokojík a jelo se směr Krkonoše. V autě Anička usnula, já hladila Gennušku, která ležela vedle mě a Beníka, který seděl pode mnou. Ben by v autě nejradši běhal, ale nakonec usoudil, že by se mohl zklidnit a lehnout si. Cesta trvala dlouho. Do Krkonoš jsme přijeli zhruba kolem osmé, navečeřely jsme se, povlékly postele, narychlo jsme vyvenčily pejsany a šlo se spát. (přijel i Beník, ovšem postele s námi nepovlékal - i/y )
V pondělí jsme vstaly přesně v 08:58, pustily pejsany vyčůrat se, nasnídaly se a pak se jelo do Nového Města nad Metují. Já, Anička, Aničky mamka, babička a děda a Gennie s Beníkem. V autě nebylo moc místa, Beník se musel cítit docela nepohodlně, ale zvládl to. Přestávku jsme si udělali v restauraci, kde vařili výborně a porce byly ohromě velké. Jen tak pro zajímavost - já měla smažený sýr, krokety a oblohu
. Vedle restaurace byl lesík, takže i pejsci se proběhli. V Novém Městě nad Metují jsme byli na Vánočním trhu. Bylo tam hrozně moc lidí, Gennuška byla nošena, Bena jsem nechala chodit hezky po svých. Obavu, že by na něj někdo mohl šlápnout jsem neměla a opravdu, na Bena nikdo nešlápl, dokonce měl kolem sebe mnohem více místa než já. Trh byl hezký, byli jsme tam asi hodinu a půl, pak se jelo zpátky. Po návratu jsme se šli projít. Ben se honil s Gennií a hráli si. Pak jsme si ještě sedly k pc a prohlížely stránky. Samozřejmě stránky o psech Aničky mamka jela na noc do Vrchlabí, pověřila Aniččinou babičku, aby nám řekla kdy máme jít spát. Nutno poznamenat, že Aničky babička má penzion, (dolů napíšu odkaz) já a Anička jsme tedy pro sebe měly celý byt. Tzn. Vejde se do dveří, tam bydlí Aničky babička, vyjdete po schodech a tam je další byt a tam jsme byly. Dopadlo to tak, že jsme se dívaly (hmmm možná dívali, Beník byl pořád se mnou) na Novu na Slavíka, plánovaly jsme neděli, popíjely čaj a po skončení Slavíka jsme si povídaly do jedné hodiny.
Byly jsme domluvené, že v neděli vstaneme v půl sedmé, půjdeme na dvě hodiny ven, potom pojedeme na koně a pak zase ven. V šest jsem byla vzhůru, Anička spala. Tak jakože ještě půl hodiny budeme spát.. V půl sedmé jsem se znovu vzbudila, trochu jsem šťouchla do Aničky, ale tak nějak jsme vstaly až v devět. Přesněji v 8:58, opravdu nevím jak se nám povedlo, oba dva dny vstát ve stejný čas. Dvě hodiny venku tedy odpadly a rovnou se jelo na koně. (Za odvoz ke koním vděčíme Aniččinému dědovi.) Pesany jsme svěřily Aniččině babičce. Já na koni jela poprvé. (Jízdu na Matějské pouti nepočítám) Slečna mi řekla jak mám držet otěže a bylo to. Nejprve jsem se docela bála a dívala jsem se koni na kopyta, jak se mu boří do sněhu a jak šlape po ledu. Děsila mě představa, že Honzíkovi to uklouzne a hodí tlamu i se mnou. Ano, kůň se jmenoval Honzík. Když mi to slečna říkala, napadlo mě „Jak někdo může dát koni jméno Honzík??“ Aničky byla Sisi a slečna jela na Agarovi.
Po chvíli ze mě strach opadl a soustředila jsem se na moje ruce, které mi mrzly, přešly na červenou barvu a následně na fialovou. Jízda se mi hrozně moc líbila a příště si na hory vezmu rukavice. Když jsem z Honzíka slezla, měla jsem zimou ztuhlé celé tělo. Po koních jsme ještě jeli do Lidlu. (Do Lidlu a ne do Lídlu) Pak jsme šli ven. (Já, Anička, Gennie, Ben) Šli jsme na louku, kde se opět psíci honili nejdříve mezi sebou a potom za míčkem, který jsem vytáhla z kapsy. Docela se vyřádili a byli by jsme tam bývali ještě déle, ovšem Aničce se udělalo špatně a tak jsme se vrátili. Aničku bolelo v krku a tak si šla lehnout. Já ji přinesla čaj, dala si sprchu a bolet v krku mě začalo taky. Ben dostal povel „Na místo“. Chtěla jsem, aby si lehl na svou deku.. On ale otevřel moji tašku s oblečením a lehl si tam. Vzhledem k tomu, že se stočil do klubíčka a znehybněl, nechala jsem ho spinkat na mých oteplovácích a sama jsem ulehla do postele. Na chvíli jsem i usnula, ale opravdu jen na chvíli. Ležela jsem asi dvě hodiny, byla puštěná televize, ovšem moc sem ji nevnímala. Půl hodiny před odjezdem tj. 16:00 jsme začaly snášet dolů tašky, svlékat povlečení a prostěradla a dobalovat poslední věci. V 16:15 jsme si ještě sedly v pokoji na sedačku, dívaly se na nějaký film na Nově, hladily jsme psíky a hlavně – nemluvily jsme. Bolel nás krk. V 16:30 nastalo loučení, nechaly jsme pejsky dojít si na záchod před dlouhou cestou a vyjeli jsme. Beník byl patrně stále znaven z procházky a tak si v autě lehnul a ležel. Gennie taky ležela. Zastavili jsme se ve Vrchlabí u benzíky a pak se jelo bez zastávky. Jelo se dlouho, Anička opět na chvilku usnula a já poslouchala rádio. Aniččina maminka mě dovezla až do Kolče před náš domeček. Nastalo další loučení a tím pro mě víkend skončil
Na horách se mi moc líbilo, děkuji Aničce a její rodině za to, že mě sebou vzali, mamce že mi dovolila jet a Aničko, ty zas musíš někdy přijet k nám a budeme trénovat agi
Několik poznámek co jsem do textu nenapsala.
*
Vzala jsem si jen jedno vodítko, které je vyrobené z tkaničky do bot. Sama jsem si koupila tkaničku a sama jsem ji sešila a vytunila, až z toho vzniklo vodítko i s obojkem.
*
Už rok k nám Aničky mamka jezdí na kafe. (Kdo nepochopil už rok se to odkládá)
*
Beník od Aničky dostal obojek, opravdu hezký, modrý s šátečkem
*
Anička si vytvořila závislost na hře New York Nights, kterou po nocích i přes den hrála na mém mobilu.
*
Hmm nějak jsem zapomněla napsat, že v neděli před procházkou jsme se byli mrknout do kravína. Na mojí prosbu nás tam Anička vzala.
*
V pondělí jsem šla do školy. Teď už nechodím. Hádejte proč. Kdo hádal kvůli krku tak se trefil. Normálně chodím s šátkem kolem krku, nyní nosím šátky dva.
*
Ben má šílený sestřih. Stydím se za to, že jsem to stříhala já, ale zkrátka neumím udělat přechod mezi zádama a zadníma nohama
*
Dorozumět se s Němcem můžete i když ve své slovní zásobě máte jen „danke“.
-- Carol, přečteno 495x
tagy: denik
Podobné články
Komentáře
K tomuto článku zatím nikdo nepřidal komentář. Buď první!