774 286 632
Mezinárodní mistrovství ČR border collií v agility 2013
7.6.2013 22:11
Na MR jsem se přihlásila spíše z legrace, abych si zkusila, jak se s Ró popereme s bordeří konkurencí. Naplánovali jsme odjezd na čtvrtek večer, ale bohužel, řidiče rozbolela hlava a bylo po srandě. Odjezd je odložen.
Den 1. - pátek (7.6.2013)
Ráno jsme vyjížděli po osmé a bylo nám jasné, že ve Strážnici rozhodně ve 12 nebudeme. Rozloučila jsem se tedy s pátečními běhy a vyjeli jsme směr Praha. Na zastávce v OBI jsem ještě psala Lucce, že nestíhám a ona byla tak hodná a zaúkolovala kamarádku, aby vyřídila, že Pincová dorazí. Cesta ubíhala rychle, dokonce jsme s fáčkem udělali osobní rekord. Na rovince jsme to rozjeli na 160 km/hod. 
Ve Strážnici jsme vše v pořádku našli a já se šla ve dvě hodiny a deset minut podívat, co se děje. Bylo mi sděleno, že jedničky už mají odběháno. Vyrazila jsem tedy k autu, že si vezmu židličku a budu se dívat na dvojky. Ještě předtím jsem si ale chtěla odskočit. Vstala jsem, a loudala se k záchodům. Cestou jsem ovšem potkala Anetku, která mi sdělila, že prý mám jít běhat. Bylo mi to divné, ale vzala jsem Roxu a šla se přeptat. A fakt že jo. Prý můžu běžet. Přede mnou šlo asi 8 psů, trasu jsem neznala, neměla jsem svázané vlasy, ale zase jsem měla na nohou pěkné balerínky, tričko ze kterého mi lezlo spodní prádlo a pořád jsem nebyla na tom záchodě. Roxy byla mimo, tahala ke psů, na mě nereagovala. Řekla jsem si, že to zkusím jen tak, abych věděla, zda Roxy vůbec bude na parkuru reagovat. Trasu mi trošku vysvětlil Honzík od Tami a tak jsem si přinesla na start psa, který čuměl zpět, kde co lítá. Položila jsem ji a pohrozila, ať ji ani nenapadá utéci pryč. Překvapivě se ale Roxa po vyběhnutí začala soustředit jen na mě a běžela hezky. Jen já zmateně pobíhala a snažila se vzpomenout, kudy vede trasa. Budánka mi nenaběhla do slalomu, takže odmítačka. Jinak byla fakt super a měla to se mnou těžké, kdybych ji nenavedla na špatnou skočku, doběhla by.
Po našich pár vteřinách slávy jsem si konečně odskočila, dala Roxu do kennelky k Honzovi a šla si dát židličku do altánku k pražským Forťákům s představou, že uvidím něco z těch dvojek.
Smůla. Skoro už jsem seděla a přišla Honzova maminka, že se staví něco pro jedničky a že máme jít na prohlídku. Tak jsme šli. Byl to jumping. Prohlídla jsem si tedy, vzala kopačky, převlékla a udělala si culík. A pak jsem čekala a čekala, až na mě přijde řada. Medíci chodí až nakonec. (I když už jsem zaslechla, že Ró má být v large.) Když se blížil konec largů, vzala jsem si balonek a Ró na plac vedle a povedlo se mi upoutat ji na míček, z čehož mám velkou radost, potahaly jsme se, pak jsem ji nechala chivlku odpočinout a běželo se. Roxy hezky vnímala, nic neshodila, jen opět odmítačka ve slalomu. Ze všech A1 psů doběhl čistě jen jeden a Roxí se svým odmítnutím skončila sedmá. Což si myslím není úplně špatné, když je dle webu nahlášeno 82 psů.
Nyní už je skutečně agilitění konec a my s Honzíkem začínáme řešit, kde budeme spinkat. Nakonec se rozhodujeme pro stanování přímo zde v kempu a tak jedeme koupit stan do Hodonína. V OBI mají jen jeden typ, nemáme tedy problém s výběrem.
Nyní už ležím ve stanu a píšu článek. Ještě se chystám vyvenčit, umýt a pak hurá spát.
Den 2. - sobota (8.6.2013)
Ráno jsem se šla odprezentovat, dostala jsem Fitmin tašku s jedním vzorkem a žlutým balonkem s logem border collie klubu, díky moc, je super!
A hurá na prohlídku druhého kola speciálního závodu. Parkur vypadal zajímavě a já si na něm chtěla vyzkoušet navést Ró do slalomu přes kladinu a zaběhnout rychle. Na druhém parkuru probíhal Tachyon Trophy pro A2 a A3 psy, proto ve společném běhu začínaly jedničky. Šla jsem se optat, kdy poběží M psi, abych věděla, kdy začít připravovat Rouru. Bylo mi řečeno, že až na konci. OK, mám tedy spoustu času, řekla jsem si a šla čumákovat na druhý parkur. Když jsem spatřila Káťu s Amy, šla jsem s ní pokecat a ona mě vzala k Fitmin stánku, že prý mám vyplnit dotazník a dostanu nějaké vzorečky. Začala jsem psát a najednou na mě křičela Honzova mamka, že mám běžet, že mi to dají dolů a MA2/3 borderky půjdou až pak. Rychle jsem chvátala k altánu, kde jsem vzala pouze Roxy a hurá zase zpět. Tam už mě hlásili, jestli jsem přítomná. Řekla jsem, že ano, ale tak nějak mi z toho vyplynulo, že je možná chyba v Matrixu a asi se ani pořádně neví, zda běžet mám nebo ne. Bylo mi nabídnuto, že jestli jsem počítala s tím, že běžím teď, dají mi to dolů nebo mám běžet až na konci. Já trubka jsem řekla, že počkám na zbytek medíků, ať to nemusí dělat dvakrát. Pořadatelé byli rádi, mně se to ale vymstilo. Když zkušení psi doběhali Tachyon Trophy, byl parkur přestaven na mistrovství A1 - jumping. Prošla jsem si trať a nastalo čekání, kdy, kde a jak poběžím. Čím víc závodníků odběhlo, tím jsem měla větší obavy. A taky oprávněně. Měla jsem totiž běžet na obou dvou parkurech zhruba ve stejný čas. Nejdřív to vypadalo, že stihnu jumping a pak speciální závod, nakonec se to obrátilo a já si myslela, že odběhnu agility a až potom mistrovský jumping v pohodě. Šla jsem tedy na agi, hned za Týnou, aby se vydýchala, než prostřídá čuby. Roxula byla parádní. Běžela moc hezky, reagovala na mě krásně a i náběh do slalomu zvládla. Doběhly bychom čistě, ale bohužel, Ró si můj povel pro zatočení vyložila jako "běž a přeskoč pásku ohraničující parkur".
A šup. Holky už na mě volají, honem honem, běžíš vedle. Fakt, už je přestaveno na M a zdržuji. Vybíhám tedy bez přestávky na jumpu, po třetí překážce už se mi těžko mluví, před slalomem už nemůže ani Roxanka. Nicméně hezky nabíhá a běží a běží a snaží se. Ztroskotávám já, když se po výběhu z tunelu ztrácím a nevím kam dál. Navedla jsem Ró na jinou překážku, písk a dobíháme do cíle. Jsem ráda, že se můžu svalit do židle.
Poté jsme odešli pejsky vykoupat a při cestě zpět dorazil můj milý kamarád Marek, který se na nás přijel podívat. Od této chvíle jsem kecala s Markem a společně jsme čekali, až "moje" družstvo nastoupí na parkur. Trvalo to dlouho, šli jsme jako poslední. Já i jako poslední z družstva. Inu, tenhle běh nic moc. Neotočila jsem se a trošku víc se nahnula a Roxa už letěla přes skočku místo skrz tunel. Když bych běžela sama za sebe, bylo by mi to celkem šumák, když se na vás ale koukají další tři lidé z družstva, nic moc pocit to není. Pardon, snad zítra...
Než jsme se rozloučili s Markem, stihli jsme znovu plavaní. V nabídce na večer byl brněnský ohňostroj, ale bohužel jsem nenašla Honzu s klíčkama od auta, kde máme věci. Marek tedy odjel sám a já po nalezení Honzíka šla do sprchy a pak jsme byli na pizze. K jídlu nám hrála hudba z punkového koncertu od vedle.
Den 3. - neděle (9.6.2013)
V neděli se ráno začínalo během družstev. Fajn zprávou bylo, že mí kolegové včera zaběhli na desáté místo, špatnou to, že Tami má něco s nohou a tak nepoběží. Tudíž musíme všichni doběhnout. Hmm. Ačkoliv jsem se snažila, nějak to nevyšlo. Roxy mi vypadla ze slalomu a potom nechtěla naběhnout, když jsem stála vpravo od slalomu. Přešla jsem na levou stranu, ale už se mi ji nepodařilo přetočit na správnou překážku. Takže disk. Celkově jsem z tohohle běhu byla zklamaná a navíc mě mrzilo, že jsem diskla celé družstvo.
Ve finále pro A1 už mi o nic nešlo, protože jsem se včera diskla (což mě zpětně fakt mrzí a kdybych se nad tím zamyslela, šla bych bývala první na jumping a až pak na speciální závod...)
Chtěla jsem se pokusit o rychlý a nejlépe čistý běh. Každý běh si říkám, že vyběhnu s Ró a nepůjdu za překážku, ale vždy v posledních minutách ji odložím a jdu, protože mám pocit, že jinak nemám šanci jí dohnat. Tenhle běh ovšem přímo vybízel, abych jí trošku pobídla a ona pak zahučela do následujícího tunelu. A tak se stalo. Bohužel ale nabrala takovou rychlost, že neubrzdila zónu na houpačce. Tak už jsem chtěla jen běžet rychle. Což se mi snad i povedlo, jen jsem se díky tomu málem přizabila.
Na závěr ke mně přišla paní, že se na nás dívala již včera a že se jí hrozně líbí, jak je Roxy maličká, což mi udělalo vskutku velkou radost. Po sbalení věcí jsem se šla osprchovat a dívat na boj A2/A3 psů. Všichni běhali moc hezky, vítězům moc a moc gratuluji!
Teď se konečně skočím najíst a pak se uvidí, zda ještě pojedeme někam na výlet nebo domů.
-- Carol, přečteno 579x
tagy: denik
Videa
Podobné články
Komentáře
K tomuto článku zatím nikdo nepřidal komentář. Buď první!