774 286 632
Otevřený klubový závod OSA Jahoda Kladno
23.10.2011 02:00
Tuto neděli jsem jela zavzpomínat na staré dobré časy na Jahodě.
Konaly se tam totiž otevřené klubové závody.
Den to byl zvláštní. Ráno se nám rozbilo autíčko a i když se nám pár ochotných Ukrajinců snažil pomoci, bylo to marné. Naštěstí se nakonec obětovala má drahá máť a na Kladno mě odvezla. Na cvičáku byli moc hodní a i když jsme nestihli první hru s názvem Čumáček, na jumping jsme s Ró vpuštěny byly.
Jumping se nám překvapivě povedl! Bez jediné chyby a bez jediného odmítnutí jsme doběhly do cíle. To jsem teda čuměla.
Skončily jsme na druhém místě po úžasném šeltiáčkovi Kimíkovi.
V Openu jsme se statečně vydiskaly. Vlastně se v naší kategorii, MA pokročilí, DISkli všichni kromě Alči. Blbnula tam Roxy i já, tak si nemáme co vyčítat.
Následovala hra Bludný kruh. Byl postaven parkur a našim úkolem bylo zaběhnout ho za 50 sekund nebo se snažit co nejvíce přiblížit 50 sekundám. V parkuru byl úsek, který jsme mohli zaběhnout dokola kolikrát jsme chtěli. Já si před příchodem na start řekla, že to tam půjdu o jednou více. Vzhledem k tomu, že Roxula začala přes den kulhat (řekla bych někdy po doběhnutí jumpingu) a teď kulhala více, řekla jsem si také při prohlídce, že když se jí nebude chtít běžet, tak to prostě v půlce přerušíme a au revoir. Jenže se mi zdálo, že to šmudlu baví. Tak jsme doběhly a pomalu šly balit věci. Jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistila, že ze všech 15 hafanů je Roroušek první! Můj původní plán byl, jet Roxíka jen více socializovat a za úspěch jsem považovala udržení pozornosti na startu, takže jsem byla opravdu překvapená.
Chtěla bych poděkovat za milou společnost Tomovi, jelikož si kvůli mně přivstal a i když psům nerozumí, v té zimě tam se mnou vydržel stát a povídat si o ničem. A pak taky Natálce a Terezce, že se přišly na závody mrknout, třeba na jaře už budete také závodit.
Co se týče počasí, byla zima, nepršelo, ale mokré botky jsem měla.
Přes den jsme se byli na chvíli projít v lese, jinak Roxy byla v kennelce kvůli kulhání a Beníkovi jsem házela balón vedle parkuru. Běhal jako ďábel a ne jako desetiletý dědeček.
Počkali jsme na vyhlášení, kde jsme ještě jako bonus byly druhé v součtech, s čímž už jsem vůbec nepočítala, jsem zvyklá, že když je jeden běh DIS, tak se nejde do součtů, takže to už Roxy byla v autě a tak si svou chvilku slávy užil Ben, který byl u mě. Poté jsme odjeli do Malých Kyšic se zastávkou u Martina a Tennyho, kteří se závodů kvůli škole nemohli zúčastnit.
Další den, když se nezlepšilo kulhání, jsme zajeli na veterinu, Roxula si pravděpodobně udělala něco s vazy. Máme tabletky a více uvidíme za deset dní.
-- Carol, přečteno 549x
tagy: denik
Fotky
Videa
Podobné články
Komentáře
 | Chudák Ró, ale i tak... šikovný jste obě  Jen tak dál čumáčci  |
 | Pěkně napsané ťunťo  . A ještě jednou gratuluju . |
| Gratulujeme!!!
Mimochodem v těhto závodech, kdyby do součtů nešli DIS, tak by tam asi nešel skoro nikdo |
 | Tak by se ušetřilo za ceny. |