Podzimní dvojzkoušky v Hloubětíně

Kontakt

Karolína "Carol" Pincová
774 286 632
carol@unbordered.cz

Oblíbené odkazy

Počítadlo návštěv

27.10.2012 21:00

Na dvojzkoušky v Hloubětíně jsem se přihlásila kvůli tomu, že jsem chtěla do konce roku splnit nějakou agi zkoušku na V... Celou dobu jsem doufala, že nebude moc slunečno, to se Ró lépe běhá... Jaké bylo mé překvapení, když jsem v sobotu v 11 hodin velmi nerada vstala (předchozí den dělal Honza zvučení jedné akce a domů jsme se dostali v pět ráno) a zjistila, že za okny je sníh! Inu, sbalila jsem věci, vzala zimní bundu a s nepřezutým Favoritem, který nechce topit se vyjelo směr Praha. Cesta to byla strašná, ale na místo jsme dorazili jen s lehčím zpožděním (v Praze se dá ztratit táák jednoduše). Zpoždění ovšem bylo i na cvičáku, kde se teprve začala běhat druhá zkouška A3. Tak super.
Z nebe se sypaly bílé vločky, byla zima a mokro... Zkoušku na V jsem už nechtěla, jediným mým přáním bylo rychlé odběhnutí a hurá domů. Jenže Ró zabojovala, první zkoušku vyhrála a ve druhé byla druhá. Takže jsme čekali na vyhlášení. Naštěstí v pěkné velké klubovně bylo teplo a výborné tousty. Také okolí se mi moc líbilo, člověk by ani neřekl, že je v Praze. Závody to byly hezké a plánuji opět Hloubětín někdy navštívit. Celou dobu nám dělala příjemnou společnost Lucka s Cherry, děkujeme. Po závodech se nám ještě povedlo rozbít auto, takže domů jsme dorazili až v devět večer celí utahaní, ale spokojení.
A co říci k jednotlivým běhům?
Oba parkury byly vskutku hezké, až bude Alice pískat něco blízko nás, určitě budu chtít jet. Její parkury se mi líbily už dříve, když jsem běhala s Beňulkou.
V první zkoušce mi Roxy vypadla ze slalomu, protože se chtěla jít podívat na pejsky za páskou. No, spíš jim určitě chtěla vzít jejich hračky, ale přivolala jsem ji zpět a parkur jsme dokončily. Na konci na skočkách se i osamostatnila a na povel "vpřed" skutečně běžela vpřed. Parkur byl lehoučký, ale i přesto se zbylé tři týmy diskly a tak jsme s Rorouškem byly první.
Druhá zkouška byla trošičku těžší. Opět jsme měly jedno odmítnutí, jelikož mi Roxí nevběhla do tunelu a musela jsem ji tam poslat znovu. Poprvé jsem na závodech vyzkoušela toč&čot, když jsem Roxí nechala přeskočit skočku a pak ji otočila a poslala do tunelu. Ano, tuto základní věc jsme donedávna neuměly. Zónové překážky zastupovalo áčko, naše zóny byly lehce klouzavé... Skončily jsme na druhém místě. A jelikož jsme jako jediné doběhly oba dva běhy (čemu se tedy divím, nicméně z toho mám radost), umístily jsme se na prvním místě v součtech.