774 286 632
Kralupská Ťapka 2010 očima Káji
18.9.2010 00:01
Tento článek byl uveřejněn na webu ZKO Kralupy nad Vltavou! 
Na tuhle akci jsme se těšili už od minulého roku
Byla jsem zde už po třetí.
Původně jsem se rozmýšlela zda vzít hárající Roxy nebo ne, ale slečny co mají závodící fenky mi řekly, že ji klidně vzít mohu a tak jsem zaplatila za oba psy a po ranní hádce s Honzíkem jsme v šest ráno vyrazili do Kralup v autě s mojí maminkou, která jela do Německa.
V Kralupech jsme byli příliš brzy a tak jsem skočila do Tesca. K tomu bych ráda řekla, že kralupské Tesco nemá otevřeno nonstop, ale zato má pěkně neříjemné zaměstance a celá jejich organizace je úplně k ničemu a kromě toho všeho v něm ani neseženete, co opravdu potřebujete.
Tesco nás značně zdrželo a tak jsme museli na nádraží běžet. Moc jsme se neopozdili, Markétka s pudlinkou Čiki a Tomášem právě scházeli schody. Přívítali jsme se a povídali si celou cestu na cvičák.
Na cvičáku jsem ohlásila psiska, ukázala očkováky a dostala pro každého pejska kokardu, dvě propisky a po dvou pitíčkách a tatrankách. Pítíčka i tatranky jsem rozdala a radovala se z propisek, jelikož ve škole nemám čím psát.
Začátek akce měl být v 8:45, takže jsme se usadili a povídali si. Prvním úkolem měly být agility. Kruh, áčko, kladina, houpačka a tunel. Beník dostal 10 bodů z 10 a Roxíček 9, jelikož seskakovala z houpačky. Ještě jsme šli na tombolu a pak honem pryč ze cvičáku podle mapky dál za úkoly.
Druhý úkol na nás čekal na mostě. Tam jsme měli psíky naložit do káry a převézt je kus po silnici. Na zemi byli značené body. Beník byl naprosto v pohodě, nechal se dát do káry a seděl dokud jsme nepřejeli cíl deseti bodů. Takže plný počet. Rorýsek v káře být nechtěl. Ale byla klidná, před námi byla borderka ze Slezkého Hrádku a ta vyskočila a nechtěla držet. Roxíčka jsem uvezla alespoň na šest bodíků.
Stanoviště číslo tři bylo o tom, že si pejsek lehnul, sednul, překočil tři hopky, dal si tunýlek a slalom. Nejřív jsem šla s pudlem, kterému jsem dost věřila. Chyba. Ucítil háravou howavartku co byla před námi, lehnul si, čuchal a nereagoval. Nakonec jsem ho dokopala k těm hopkám, tunelu a u slalomu dělal, jakože ho nezná. Dost mě to od něj mrzelo, jelikož vím, že to všechno bravurně umí.
To bylo za 10 bodů z 20. Roxinka jen vynechala jednu hopku a slalomek nám zatím moc nejde, takže 16 bodů.
Poté jsme šli kolem Veltruského zámku, který je naprosto úžasný, tam bych klidně bydlela. Tam bylo čtvrté stanoviště, kde páníček poznával podle obrázku psí plemena a pejsek chytal piškoty. Já jsem bez problémů uhodla všech deset plemen, takže deset bodů z deseti pro oba psíky a Roxinka nechytla jen jeden piškůtek - kvůli větru, součet bodíků 18 z 20. Beník nechytil ani jeden, ale bylo to tím větříkem, rozčtvrcené piškotky prostě vítr zánášel, páreček co jsem mu hodila potom chytil bez problémů a já moc dobře vím, že chytat žrádýlko i míček do tlamičky umí moc dobře 12 bodů.
Pětka se mi hrozně moc líbila. Páneček měl nakreslit domeček jedním tahem. Začala jsem, udělala 7 čar a skončila jsem, v duchu si říkám: "Hmm tak nic no." a paní pořadatelka mi povídá:
"No, tak tam tu poslední čárku dokreslete."
a mě docvaklo, že jak jsem to vymyslela to jde a dokreslila jsem tu jednu čárku. Můj domeček tedy jedním tahem udělat šel a tak mám 10 bodů z 10.
U šestky jsme se docela zdrželi. Na zemi byl čtvereček s pěti míčky. Pejsek je měl dostat ven a páník do čteverečku nesměl vstoupit. Roxinka byla v pohodě, nejdřív váhala, zda má nosit nepohybující se míček, ale nosila. Přinesla mi balón, já si ho dala za záda a poslala jsem ji pro další. Přinesla mi tedy během chvilky pět míčků a já měla pět pokusů na shození pěti plechovek. Trefila jsem dvě a Roxinka dostala 14 bodů z 20. Beník na nepohybující míčky kašlal. Nejdřív jsem nevěděla co mám dělat, nulu jsme přece nechtěla. A pak mě to napadlo. Benovi jsem ukazovala kam má jít a on chodil a pomalu míčky nožkami vykopával ze čtverce. Když už tam měl jen tři míčky, začal je překračovat, ale nakonec vykopal další dva a když mu tam zůstal už jen jeden, začal být aktivní, čapnul míč do tlamy a nadšeně mi ho přinesl a chtěl ho hodit. Tak jsem mu ho hodila a potom trefila tři plechovky, Beníkovi dali 16.
Sedmička bylo přivolání a psí testík, který si můžete na konci článku stáhnout
Roxíček 10 bodů z 10 a Beník 5, jelikož při cestě ke mně očmuchával trávu. Test jsem udělala na 8 bodů z 10, a tak Roxa v součtu 18 bodů, Beník 13.
U osmé zastávky byl na zemi udělaný slalom a slečna držela v ruce ping-pongovou pálku a míček. Vysvětlila mi, že se musí projít slalomem a přitom pinkat či balancovat míčkem na pálce. Když by míček padal a pejsek by měl snahu ho chytit, je to jakoby nespadl. Vyděsila jsem se a přemýšlela, jak to vůbec mám udělat. Pak jsem zjstila, že jsem to blbě pochopila. Slalomem má projít člověk, ne pes. Tak se mi nesmírně ulevilo a vzala jsem Beníka. V jedné ruce jsem ho držela za vodítko a v druhé ruce jsem držela pálku a na ní míček. Řekla jsem:
"Beníku, pomalu, pomalu!",
a vstoupila do slalomu. Beník šel pomaličku a já prošla slalomek tam bez problému, zpátky také bez problému, bez spadnutí míčku. Super, 10 bodů z 10. Když jsem od Honzíka přebírala Roxu, jen jsem prohlásila:
"To je sebevražda.",
ukázala jsem ji míček, dala ho na pálku, důrazně jsem ji řekla ať jde pomalu a bála se, jak trhne s vodítkem a míček spadne. Netrhla. Prošla jsem bez problému slalom tam a byla jsem překvapená, holčička mě potěšila. I zpátky jsme šly bez problémů. Míček nespadl a i Rorýsek dostal za 10. Poslední, devátý úkol byl na cvičáku. Nejdřív nám zapsali čas příchodu na cvičiště a pak jsme šli čekat na ten poslední úkol. Zavázali mi oči a do rukou postupně vkládali různé předměty. Karabinku jsem poznala okamžitě, nad nádobou na vodu pro psy jsme váhala a pak to přišlo. Do rukou mi dali pytlíček s cukrem. Tak říkám:
"Noo to bude sůl nebo cukr..."
"Tak se rozhodněte."
*osahávám pytlíček, přijde mi to jako sůl, cukřík by podle mě byl trošičku větší*
"Sůl."
"Sůl se dělá v takových pytlíčcích?"
"Hmm no jo, třeba ke kafi..."
A tak jsem svojí hloupostí rozesmála všechny okolo a náš rozhovor pokračoval asi takhle:
"Ke kafi? Sůl?"
"Ježiš, tak cukr!"
Pak jsem do ruky dostala ještě psí kartáč, ten jsem pozala hned a to poslední nevím co bylo, ale poznala jsem to také hned. Nakonec mi řekli:
"Ještě poslední úkol, dáme Vám osahat pejska a vy poznáte plemeno. Držíme mu hlavičku, tak se nebojte."
Načež jsem bez rozmyslu odpověděla:
"To já se nebojím."
Položila jsem ruce na psa a během pěti vteřin jsem vyhrkla: „To je moje Roxa!“
Tu její trochu špinavou srst jsem poznala okamžitě
To znamená 10 bodů za předměty a 10 za poznání pejska.
Minulý rok jsme ale určitě utratili stejně, možná i víc
Při čekání na hlavní výsledky byly ještě různé soutěže. Nejdříve byla soutěž nejmladší lidský účastník, poté nejmenší pes, největší pes a nejmladší pes. Můj milovaný Fitmin rozdávající se za první místo mě nadchl a tak říkám Honzíkovi, Markétce a Tomovi:
"Nejmladší pes. Ještě by mohli udělat nejstaršího, hmmm."
A tak aktivní Honzík zašel za paní pořadatelkou a ptal se jí zda bude i nejstarší. Ta se optala zbytku pořadatelů:
"Neuděláme i nejstaršího?"
"Ale, tak můžem."
No a tak byl i nejstarší pes
Nejdřív nastoupil voříšek se sedmi lety. Tak jsem vzala očkovací průkaz a přišla s tím, že mému psu je devět
Pořadatelé požádali i paní o očkovák a pak jsme hledali pejska, co by obsadil třetí místo. Dlouho jsme nemohli nikoho najít, na Ťapce byli samí mladí psi, ale nakonec se dostavil i šestiletý pes a tak dostal třetí místo.
Poté se šlo na výsledky Kralupské Ťapky 2010. Vyhlašovalo se od posledního místa. Když nás nevyhlásili až do desátého místa, začla jsem být nervozní. Beník ve svých devíti letech skončil na devátém místě, gratuluju Beníku, ale sám dobře víš, že jsi mohl dopadnout lépe, viď
Roxíček však velmi překvapil. Holčička se nám umístila na krásném třetím místě a to i přesto, že jí mám doma zhruba 2 měsíce a byly to její úplně první závody. Když jsem s ní stála na bedně, slzely mi oči. Náš první pohár. Gratuluju Ti Roxíčku, jsi moc šikovná holčička, moc
Při tom jsme si povídaly a naši hafani běhali kolem nás. Roxince se nejdřív nelíbila Klářina setřice Fíbí a trochu po ní vyjela, ale potom si ji pásla a byla v pohodě. Klárky Benny je teď vykastrovaný a s mým Benem na sebe ani nezavřčeli. Následně odjela i Klára a my tam zůstali sedět s pár pořadateli. Jedna paní pořadatelka vlastní králováčky, hrozně mě uchvátil její červený pes v babyně. Líbil se i Honzíkovi, který babynku na Benovi nesnáší. Chvilku jsme si s ní o pudlech povídali, ale potom musela odjet a zavřít cvičák, tak jsme se přemístili před bránu a dál čekali, než mamka přijede. Nakonec Tom s Marky odešli na vlak a my dál čekali na mojí mamku. Když přijela, tak nás naložila do auta i s věcmi a my zjistili, že Marky a Tomovi ujel vlak. Kdybychom neměli plné auto krámu z Německa, vzali bychom je k nám, ale bohužel to nešlo a tak čekali na další vlak v Kralupech. Cestou domů mi Ben usnul pod nohama a Roxynka v kufru. Oba byli naprosto utahaní
Byla to skvělá akce, moc děkuji pořadatelům, sponozorům a taky mému doprovodu – Markétce, Honzíkovi a Tomovi. Nesmím zapomenout poděkovat mým psíkům, za to, že jsou
A jak bylo napsáno v křížovce:
Hurá na Ťapku za rok!
| Beník: | 9. místo |
| 1. místo v souteži Nejstarší pes | |
| Roxy: | 3. místo |
-- Carol, přečteno 812x
tagy: denik
Podobné články
Komentáře
 | Máš moc krásné články.Mají duši.Jednou z toho udělej knížku.Začni od malého Beníka,přes peripetie s borderkou a bude to trhák,jako kdysi Léto s Robinem.Možná i hezčí.papa Enny |
 | Děkuju za krásný komentář, moc si toho od Tebe vážím, opravdu moc |