Coursing 23.8.2009

Kontakt

Karolína "Carol" Pincová
774 286 632
carol@unbordered.cz

Oblíbené odkazy

Počítadlo návštěv

24.8.2009 00:00

Na trénink coursingu jsem se ukvapeně přihlásila a těšila jsem se. Ovšem čím blíž trénink byl, tím víc se mi tam nechtělo. Dlouho jsem nevěděla, kdo z mých přátel se mnou pojede. Většina řekla že ano, pak že ne, pak možná a nakonec to skončilo u ne. Ovšem Marky nezklamala a když jsem ji psala den před tréninkem, zda se mnou nechce jet, souhlasila. V neděli jsem vstávala ve čtyři třicet, abych ještě stihla Beníka vykoupat. Uff, nakonec jsem všechno zvládla a v 7:20 jsme vyrazili na vlak. Ve vlaku jsme se sešli s Marky. Beníkova nálada prudce stoupla a začal se k Marky lísat a dožadoval se pozornosti. Jak milé
Musím přiznat, nevěděla jsem, kde přesně je trénink coursingu. Hrubou představu jsem měla, ale...
Měli jsme štěstí. S námi jel ve vlaku pán s chrtem, kterého jsem si všimla, až když jsme v Kralupech vystupovali. Nenápadně jsme se tedy vydali za ním a sledovali jsme ho. Připadali jsme si jako úchyláci... Tedy spíš připadaly. Benovi to bylo fuk. Já si říkala, že by to byla velká náhoda, kdyby pán nešel na coursing a vsadila jsem dvacet korun na to, že jde. A opravdu šel. Takže díky neznámý pane, ušetřil jste nám drahocenný čas. Trénink probíhal jako každý jiný. Nejříve licence, následně trénink, štěňata a druhé kolo. Já s Beníkem jsme měli běžet sedmí. S Benovým výkonem nejsem spokojená ani na jedno procento. To co předváděl bylo na pěstí. Dovolím si tvrdit, že byl nejhorším psem na celém tréninku a ne, nepřeháním. Start měl hezký, vyběhl se zájmem za střapcem. Ovšem po pár metrech se vrátil ke mně, začal čuchat k zemi, očůrávat vše kolem a nějaký střapec mu byl u zadečku. Několikrát jsem mu musela střapec znovu ukázat a on zase za ním chvíli běžel a pak se na to opět vykašlal. Vážně jsem si připadala jak totální blbeček a naivně si myslela, že druhý běh bude lepší. Nebyl. Ale to bych předbíhala.
Další 4 hodiny jsme čekali, než bude druhé kolo. Beník ležel pod stolem nebo jsem ho drbala já nebo Marky. Já a Marky jsme si povídaly, chvíli jsme ležely na dece a poslouchaly mp3 přehrávač. To u nás Beník ležel také a nechal se drbat na bříšku. Svítilo na nás sluníčko a uspávalo nás. Z pravé strany byli sympatičtí deerhoundi a z levé strany stejně sympatičtí naháči s páníčky. Vyslechli jsme hovor o tom, že jim některá děcka říkají, že mají hnusné, oholené psy. Prý na to odpovídají jejich maminkám, že mají hnusné děti. Dále pán povídal jeden vtip, který jsem sice znala, ale i přesto jsem se musela smát:
"V letadle si právě sedá maminka s dítětem na místo, když v tom ji osloví spolusedící: "Paní, vy máte vážně hnusné dítko." Načež se mladá paní rozječí po celém letadle. Okamžitě přiběhne letuška a snaží se vše dát do pořádku. Milým hlasem se optá: "Co se děje? Nějaký problém? Všechno vyřešíme... Co třeba nalít paní kafe, pánovi skotskou a tady opičce doneseme banánek!""
Přejděme k druhému běhu... Ben zopakoval to samé jako při prvním, s tím rozdílem, že nám všem dal najevo, co si o tom všem myslí. Vykonal velkou potřebu přímo na trati. Nemám k tomu slov. Vůbec nevím, zda se mám dál snažit, dělat si přede všemi ostudu a čekat, zda ten pes pochopí, že se má soustředit jen na střapec a nechodit se na trať venčit, nebo se mám na coursing vykašlat a dál se věnovat agility, které umí.. Sice blbě, ale umí. Vážně nevím.. Doma je po střapci z igelitky jak divý, po hřišti za ní běhá jak šílenec. A pak předvede tohle. Doufám, že bude coursing na Kralupské Ťapce, stejně jako minulý rok. Až tam bych se tedy rozhodla, co dál.
Ale druhým během náš výlet do Kralup neskončil. Skončila pouze dobrovolná placená ostuda Po koupení lístků na vlak jsme šli do krámu, poté k Vltavě, kde jsme se krásně prošli a pokochali přírodou a pak zas zpět na nádraží. Procházka to byla věru pěkná. U Vltavy se nám všem moc líbilo a Marky, která v Kralupech nikdy nebyla, poznala jejich krásu Měli jsme menší problém trefit správný zpáteční vlak, ale optali jsme se jedné milé paní a vstoupili jsme do správného vlaku. Hurá! Paní průvodčí si Beníka zalezlého pod sedačkou zprvu nevšimla a divila se, že máme tři lístky. Jak už jsem psala, Ben se ve vlaku válel po zemi. Už byl unavený. V Zákolanech jsme vystoupili a Marky jela dál do Kladna. My ještě museli dojít do Kolče. Škoda, že vlak nejezdí až k nám
Beník se hned po příchodu domů zhroutil na mojí postel a usnul. Teď chrápe a vydává ze sebe podivné zvuky Mám dobrý pocit z toho, že si Beník dnešní den užil. Sice po svém, ale užil. Až na ty běhy jsem s jeho chováním vážně spokojená. Tak coursingu zdar!